Šepot úst.
Co si to tvá ústa šeptají?
Proč tiše marně volají
mámo, maminko, maminečko?
Já znám tvou bolest,
co Ti srdce svírá,
i touhu která neumírá
- pohladit její milou tvář -
a ruce, které staraly se
dostatek aby mělo její dítě,
co neptalo se, je-li zač.
Ach vím jak je ti líto
že čas nedovolil,
více skutky lásku jí dát.
Ocenit jí, svou lásku prokázat,
třeba jen slovy:
„mámo, maminko vezmi si to!“
Častěji hladit vlasy zdobené šedinami,
přivinout na hruď hlavu svojí mámy,
aby slyšela, že i pro ni
tvoje srdce bije...
Och, vím jak líto ti je!
Však jak slyšelo tvé srdce,
srdce tvojí mámy,
tak její slyšelo volání - zůstaň s námi -
slyšelo, že tvé srdce pro ni bije!
To řekne ti,
až vzkříšením ožije.
Náhledy fotografií ze složky Máma